Verein BENEDIKT be-WEG-t Oberösterreich

Spolek si klade za cíl „neziskový vznik, rozvoj, zachování a správu Benediktovy cesty jako poutní cesty v Horním Rakousku“. Duchovní cesta spojuje z Pasova (klášter Paulinerkloster Mariahilf) vycházející (popřípadě naopak) četné živé kláštery nejprve podél Dunaje (Engelszell, Pupping, Wilhering), poté Lambach, Steinerkirchen u Traunu, Kremsmünster a Schlierbach. Ve Spital am Pyhrn (bývalé kolegiátní opatství) navazuje na “původní cestu” nyní evropské poutní cesty přes Admont, Seckau k benediktinskému klášteru St. Paul im Lavanttal. Kláštery a další zastávky nabízejí mnoho zvláštností. S “Benediktovým poutním okruhem Traunviertel” vedou varianty přes klášter St. Florian z Bad Hall nebo Traunu. Aktivity pro Benediktovu poutní cestu, jakož i další opatření, mají podpořit spojenectví s učením svatého Benedikta. Spolek, který pracuje na dobrovolné bázi, chce své členy duchovně, kulturně a organizačně podporovat v duchu myšlenkové sféry benediktinského řádu a jeho klášterů. Jeho činnosti nejsou tedy v žádném případě zaměřeny na zisk.

Benedikt z Nursie (480 —547) Benedikt z Nursie, otec a (hlavní) patron Evropy, je považován za zakladatele západního mnišství a benediktinského řádu. „Ora et labora et lege“, tyto tři aspekty života zásadně formují a charakterizují „školu“ sv. Benedikta. Modlitba a bohoslužba, práce a kontinuální zabývání se biblickými texty a texty církevních otců tvoří jednotu v benediktinském pojetí života.

Dějiny Benediktovy poutní cesty: Již v roce 2009, při příležitosti 200. výročí znovuosídlení benediktinského opatství sv. Pavla v Lavanttal, byla na stezce tehdejších mnichů zřízena poutní cesta pojmenovaná podle svatého Benedikta z Nursie. Je to cesta setkání a pohybu v různých ohledech: Kdo ji vykonává, má najít klid a vnitřní rozjímání, prožít společenství a pohostinnost, ale také pocítit proměnu a naučit se vědomě vnímat stvoření. Tato „původní cesta“ vede z Spital am Pyhrn do sv. Pavla v Lavanttal nebo opačným směrem. V roce 2011 byla prodloužena až do Gornji Grada (Slovinsko) a v roce 2018 až do Aquileie (Itálie). Odtud pokračuje po existujících italských poutních cestách (Romea Strata, Via Germanica, Franciszkova cesta) a zároveň zřízené „Cammino di San Benedetto“ z Nursie přes Subiaco do Montecassina. Na začátku roku 2026 byla Benediktova poutní cesta rovněž upravena pro 18 etap ve Skotsku v obou směrech a byla rozšířena o cca 450 km z Edinburghu do Pluscarden, nejsevernějšího benediktinského kláštera Evropy, v obou směrech. Existuje plán, do velkého 1 500. výročí založení kláštera Montecassino sv. Benediktem dokončit poutní cestu 2029 v jednom celku.